Běh sám o sobě je velmi jednoduchá a užitečná pohybová aktivita, samozřejmě provádíme-li jej správně. Pokud si k němu občas přibereme runningové hole, svým provedením také záměrně jednoduché (jsou jednodílné, ne teleskopické), může být ještě užitečnějším. Uznejte sami: proč jednoduše neběhat efektivněji a zdravěji, když to jde?

To, že v jednoduchosti je síla, platí u běhu s holemi i reálně. Kvůli tomu, abyste dohnali důsledky zanedbávání vršku (břicho, záda, core, paže) při normálním běhu, nemusíte totiž chodit do posilovny „bojovat s železem“. Dynamickým, ale rovnoměrným zatěžováním trupu a ramen při správném odrážení holemi kromě posílení těchto oblastí také uvolníte svalstvo šíjové, jež bývá často ztuhlé. A o tom, že odlehčíte bedrům a kloubům nohou, nemůže být sporu.

Někteří běžci se úzkostlivě bojí, aby neměli nahoře svalů až příliš. Tak nebojte, „kulturistická bedna“ nehrozí. Hole samotné jsou lehké a plynulé odrážení holemi bychom z tréninkového hlediska mohli možná přirovnat ke cvičení s malými medicinbaly. I u něj jsou totiž efektivně zapojeny břišní svaly a core, nejenom „bicáky“.

Další aspekt jednoduchosti: běh s runningovými holemi využijeme buď na náročnou, nebo relaxační variantu. V prvním případě poběžíme delší vzdálenost v obtížnějším terénu, případně si do běhu přidáme i odrazová nebo posilovací cvičení. Druhou, odpočinkovou možnost oceníme například druhý den po závodě či těžkém tréninku. Vybereme si rovinatý a travnatý úsek a naše nohy si budou lebedit, protože paže značnou část „práce“ odvedou za ně.

Pokud jde o povrchy, na kterých můžeme běhat s runningovými holemi, je to opět jednoduché jako facka: na všech. Plně využít sílu paží nám samozřejmě umožní především povrchy měkké, do nichž se prodloužený hrot plynule zanoří, ale s pomocí gumových zakončení uspějeme i na površích tvrdých. No a když už nás po nějaké době souvislého běhu bolí paže, jednoduše pokračujeme dál s nesením holí.

Nečekanou přínosnost, a přitom jednoduchost běhu s runningovými holemi pěkně vystihla dvojnásobná olympijská vítězka a držitelka světového rekordu v hodu oštěpem Bára Špotáková: „Nečekala bych, že to bude takový rozdíl. Líbí se mi, že si intenzitu můžete dávkovat sami. Dá se běžet tak, že se o hole opíráte jen trochu. Anebo hodně. Je to primitivní, ale funguje to“, říká.

„Mně se víc líbí spíš jednoduché věci. A vidím, že každodenní ,trapné‘ klusání ráno před snídaní funguje na tělo neuvěřitelně. Má ohromný vliv na další trénink. Hole jsou podobná věc. Jednoduchý princip je vždycky nejlepší“, dodává v rozhovoru pro Magazín Sport nejlepší oštěpařka světa. Takže nezbývá než popadnout hole a vyběhnout. Jak jednoduché…